Daimler Stahlradwagen Nachbau, Německo 1962

Vůz bez dveří, dvoumístný otevřený automobil, motor uprostřed (před zadní nápravou) a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený vidlicový dvouválec (V2), rozvod AIV, objem 565 cm³, vrtání 60,0 mm, zdvih 100,0 mm, komprese 2,5, dva ventily/válec, karburátor, bez přeplňování, výkon 1,1 kW (1,5 k) při 700 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 1400 mm, rozchod kol 1150/1150 mm, vnější rozměry: délka 2350 mm, šířka 1450 mm, výška 1450 mm, pohotovostní hmotnost 300 kg, maximální rychlost 18 km/h. Vpředu tuhá náprava bez pérování (pevné uchycení), vzadu tuhá náprava bez pérování (pevné uchycení), přední brzdy vůz neměl, zadní pásové.

Stahlradwagen (=vůz s ocelovými koly) byl druhým čtyřkolovým vozem postaveným firmou Daimler. Nosný rám z ocelových trubek sloužil také jako chladič. Neodpružené kola měla plnopryžové obruče. Odpařovací karburátor pojmul dva litry benzínu, vůz neměl nádrž. Vystavený exemplář byl replika (Nachbau = opakovaná stavba) z roku 1962.
Popis v mnichovském muzeu (2022) udával: Daimler-Maybach Stahlradwagen, Original 1889, Nachbau 1962. Tento "quadricycle" zkonstruoval Wilhelm Maybach pro světovou výstavu v Paříži v roce 1889. Vůz byl impulsem k výrobě automobilů ve Francii. Vůz měl několik zajímavých konstrukčních prvků: rám z kovových trubek sloužil jako chladič motoru a řízení tyčí ovládalo paralelně otočné vidlice předních kol. Tyto díly dodala společnost Neckarsulmer Fahrradwerken, vyrábějící jízdní kola. Ve voze byl poprvé použit dvouválcový motor s uspořádáním válců do V (vidlicový motor). Strojírenská firma Panhard & Levassor získala licenci na stavbu těchto motorů a dodávala je také automobilce Peugeot. Za použití licenčního motoru postavil Peugeot v roce 1890 svůj první quadricykl, inspirovaný Daimlerovým vozem. Peugeot tím zahájil svou automobilovou produkci. Stahlradwagen měl vidlicový dvouválec 565 cm³, výkon 1,1 kW (1,5 PS), max. rychlost 18 km/h. Vozidlo muzeu daroval Daimler Benz AG, Untertürkheim.
Jeden snímek vozu z Dopravního muzea Mnichov (2011) poskytl pan Jozef Perát.
Foto: Z.Patera Auta5P, DM Verkehrszentrum München 2022 + J.Perát 2011.