Goliath GD 750, NSR 1953 (1949-1955)
Dvoudveřová dvoumístná tříkolka, motor vpředu a pohon zadních kol.
Zážehový, kapalinou chlazený řadový dvouválec (R2), dvoudobý motor, objem 396 cm³,
vrtání 60,0 mm, zdvih 70,0 mm, karburátor, bez přeplňování,
výkon 10,0 kW (14,0 k) při 4000 ot/min,
mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2950 mm, rozchod kol 0/1400 mm,
vnější rozměry: délka 4410 mm, šířka 1720 mm, výška 1600 mm, pohotovostní hmotnost 750 kg,
maximální rychlost 60 km/h.
Vpředu podélný závěs a čtvrteliptické listové pero, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzda bubnová, zadní bubnové.
Nákladní tříkolky GD 750 vyráběl Goliath v letech 1949 až 1955, celkem postavili 30 093 užitkových
tříkolek tohoto typu. Model GD 750 navazoval na předválečný typ FW400. Vpředu umístěný kapalinou chlazený dvoudobý
dvouválec s kapalinovým termosifonovým chlazením (bez čerpadla) poháněl kola tuhé zadní nápravy. Tříkolka uvezla
až 750 kg nákladu, Goliath prodával 26 různých provedení nákladní tříkolky, nejrozšířenější byl valník (na snímcích).
Výkon motoru uváděli 13 až 14,5 koně. Za příplatek nabízeli větší vzduchem chlazený motor 494 cm³
(Ø 67x70 mm, 16 PS, 60 km/h). Vůz dodávali také ve větším proveden (rozvor náprav 3350 mm,
rozchod kol 0/1600 mm a vnější rozměry 4600 x 1920 x 1600 mm).
Popis v mnichovském dopravním muzeu (2022) uváděl: Tříkolovými vozidly jako byl Goliath GD 750 obnovil
závod Goliath, který v Brémách založil Carl Borgward, výrobu po druhé světové válce. Goliath GD 750 byl malý
nákladní vůz, levný a rentabilní užitkový automobil. Idea tříkolek vznikla už ve dvacátých letech. Na rozdíl od konkurenčních vozů Tempo
měl Goliath poháněna zadní kola. Nevýhodou tříkolek byla jejich náchylnost na převrácení v zatáčkách. Dvoutaktní řadový
dvouválec 396 cm³ byl uložen za předním kolem, výkon 10 kW (14 PS), rychlost 60 km/h. Vozidlo
muzeu darovali George a Auguste Schwertovi.
Dva snímky vozu z Dopravního muzea Mnichov (2011) poskytl pan Jozef Perát.
Foto: Z.Patera Auta5P, DM Verkehrszentrum München 2022 + J.Perát 2011.
|