Bugatti 251 F1, Francie 1955

Vůz bez dveří, jednomístný monopost, motor uprostřed (před zadní nápravou) a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový osmiválec (R8), rozvod DOHC, objem 2497 cm³, vrtání 76,0 mm, zdvih 68,8 mm, komprese 7,5, dva ventily/válec, čtyři karburátory Weber, bez přeplňování, výkon 169 kW (230 koní) při 8000 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2280 mm, rozchod kol 1300/1300 mm, pohotovostní hmotnost 745 kg, maximální rychlost 260 km/h. Vpředu tuhá náprava a vinuté pružiny, vzadu náprava DeDion a vinuté pružiny, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Typ 251 byl posledním pokusem značky Bugatti o stavbu monopostu Grand Prix. Na objednávku Rolanda Bugattiho jej vyvinul italský inženýr Gioacchio Colombo. Vůz dostal řadový osmiválec, umístěný napříč před zadní nápravou. Přední náprava byla tuhá, zadní typu DeDion, obě odpružené šikmo uloženými vinutými pružinami. Postavili dva vozy, lišily se tvarem karosérie. Vozy byly na startu jediného závodu, Velké ceny Francie v roce 1956. Závodník Maurice Trintignant odpadl po 18 kolech, druhý vůz se do závodu ani nekvalifikoval. Oba vozy skončily ve sbírce bratrů Schlumpfů.
Některé prameny uváděly kratší rozvor 2186 mm a objem motoru 2432 ccm, popis v muzeu uváděl objem jen 2421 ccm. Žádný z těchto objemů ale neodpovídal uváděnému vrtání 76 mm a zdvihu 68,5 nebo 68,8 mm (těmto hodnotám odpovídal objem 2486 nebo 2497 ccm podle zdvihu). Na metanolovou směs dával motor údajně až 275 koní při 9000 ot/min.
Foto: Z.Patera Auta5P, Cite Automobile Mulhouse 2016 + archiv Auta5P.