Morris Mini Cooper S Rallye, Anglie 1967

Dvoudveřový dvoumístný tudor, motor vpředu a pohon předních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1293 cm³, vrtání 71,1 mm, zdvih 81,3 mm, komprese 10,5, dva ventily/válec, dva karburátory SU, bez přeplňování, výkon 86 kW (117 koní) při 7000 ot/min, točivý moment 145 Nm při 5000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2032 mm, rozchod kol 1341/1191 mm, vnější rozměry: délka 3124 mm, šířka 1410 mm, výška 1346 mm, pohotovostní hmotnost 620 kg, maximální rychlost 180 km/h, zrychlení na stovku za 8,0 s. Vpředu příčné závěsy a pryžokapalinové pérování, vzadu podélné závěsy a pryžokapalinové pérování, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Soutěžní vozy Austin/Morris (BMC) Mini Cooper S dosáhly v šedesátých letech dvacátého století řady úspěchů. Vystavený vůz se startovním číslem 177 zvítězil v roce 1967 v Rallye Monte Carlo. Za volantem byl Rauno Aaltonen, spolujezdec Henry Liddon, další vůz BMC Mini Cooper S s posádkou Paddy Hopkirk a Ron Crellin dojel na šestém místě. Na 2., 4. a 5. místě byly vozy Lancia Fulvia HF, na třetím Porsche 911, na 7., 8. a 9. místě Renault 8 Gordini a desátý byl opět Mini Cooper S.
Soutěžní vozy Moni Cooper S měly motor převrtaný na hranici třídy 1300 a podle převodů dosahovaly rychlosti 160 až 195 km/h. Vystavený vůz zapůjčil British Motor Industry Heritage Trust.
Foto: Z.Patera Auta5P, BMW Museum 2015 + archiv Auta5P.