FMR Tg 500, NSR 1959 (1958-1961)

Jednodveřové dvoumístné miniauto, motor vzadu a pohon zadních kol. Zážehový, vzduchem chlazený řadový dvouválec (R2), dvoudobý motor, objem 494 cm³, vrtání 67,0 mm, zdvih 70,0 mm, komprese 6,5, karburátor Bing, bez přeplňování, výkon 15,0 kW (20,0 k) při 5000 ot/min, točivý moment 33 Nm při 4000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 1885 mm, rozchod kol 1010/1040 mm, vnější rozměry: délka 3000 mm, šířka 1270 mm, výška 1245 mm, pohotovostní hmotnost 390 kg, maximální rychlost 130 km/h, zrychlení na stovku za 30,0 s. Vpředu příčné závěsy a pryžové (gumové) pérování, vzadu úhlová náprava (šikmé závěsy) a vinuté pružiny, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Čtyřkolové vozítko Tg 500 (Tiger) se dvěma sedadly za sebou (tandem) s odklápěcí střechou a motorem Fichtel&Sachs. Vůz od roku 1958 vyráběla firma FMR (Fahrzeug und Maschinenbau Regensburg). Do roku 1961 postavili celkem 320 exemplářů (podle jiných pramenů až 950). Vůz měl nesynchronizovanou převodovku, pneumatiky 4,40-10 a 12 V elektrickou soustavu.
Stručný popis v Automuseum Melle uváděl: Známý jako Messerschmitt Tiger se stal snem celé generace automobilových nadšenců. Je extrémně vzácný a jeho cena se dnes dnes šplhá do nedosažitelných výšek.
Podrobnější popis vedle vozu udával: Když letecký inženýr Fritz Fend po válce přemýšlel, jak by mělo vypadat ideální řešení dopravních prostředků poválečného období, postavil nejprve vozidlo ve tvaru vejce s bicyklovými koly, poháněné pedály nebo ručními pákami. Jeho název byl „Fend Flitzer“. Fend brzy poznal, že motorizace jeho vozidel bude praktičtější. Spojil se se svým bývalým zaměstnavatelem, profesorem Messerschmittem, a založili společnou firmu s novou značkou „Messerschmitt“. Zkonstruovali model KR 175, který se společně s dále vyvinutým modelem KR 200 zařadil mezi nejúspěšnější malá auta poválečného období.
Všechny tyto kabinové tříkolky byly ovládány řídítky (podobnými těm na motocyklech), která navrhl profesor Messerschmitt. Pro vstup do vozidla použil Fritz Fend do boku odklápěcí plexisklovou střechu. Tandemová sedadla zajišťovala bezkonkurenčně malou čelní plochu, díky čemuž byly jízdní vlastnosti a spotřeba mnohem příznivější než u srovnatelných dvoukolových vozidel. V roce 1958 se Fend opět osamostatnil, protože se Messerschmitt soustředil na výrobu letadel. Tříkolová kabinová vozidla ale nadále nesla značku Messerschmitt. Nyní mohl Fend uskutečnit svůj sen o optimálním sportovním vozidle: modelu Tiger. Aby zvládl vyšší výkon, vybavil Fend vozidlo dvěma zadními koly, která byla zavěšena zadní nápravě se šikmými rameny, toto řešení použil jako první na světě. Původní karosérie nabízela více než dostatečnou tuhost proti kroucení, ačkoli nebyla vůbec konstruována pro čtyři kola.
Větší světlomety a pneumatiky, stejně jako hydraulické brzdy, měly kompenzovat vyšší rychlost. Jako pohonná jednotka posloužil dvouválcový motor s paralelními písty, který byl původně firmou Fichtel a Sachs navržen jako stacionární motor. „Tiger“ nabízel na svou dobu úchvatné jízdní výkony. Bohužel byla cena modelu Tiger velmi vysoká (téměř stejná jako u Volkswagenu), takže výroba musela být již v roce 1961 zastavena po vyrobení přibližně 250 vozů, tři roky před úspěšným tříkolovým modelem. Tiger plně dostál své přezdívce „stíhačka silnic“. Jeho stabilita v zatáčkách a radost z jízdy jsou pravděpodobně nepřekonatelné. Takové vlastnosti svádějí k agresivnímu stylu jízdy. Možná je to také důvodem relativně nízké míry přežití modelu Tiger. Příliš mnoho z nich muselo být po nehodě sešrotováno.
Zde vystavený vůz patří do první série. Má typický osud. Poté, co se řada majitelů nedokázala s jeho zvláštnostmi správně vypořádat a brzy ho zase prodali, se dostal k opravdovému milovníkovi, který se o něj staral a pečoval o něj, aniž by ho přehnaně rozmazloval. Jenže po několika letech už nedokázal odolat své ženě, která trvala na normálním autě se sedadly vedle sebe.
Tak se dnešní majitel dostal k tomuto skvostu. Převzal ho jednoho chladného lednového večera nedaleko Bodamského jezera a jel bez zastávky na plný plyn do severního Německa. Netušil, že motor typu „Tiger“ údajně vydrží jet na plný plyn jen 20 km. Zdá se, že ani Tiger to nevěděl a mezitím najel téměř 15 000 km bez jakýchkoli potíží.
Foto: Z.Patera Auta5P, Automuseum Melle 2026 + D.Ch. + archiv Auta5P.