Maserati 250 F, Itálie 1956

Vůz bez dveří, jednomístný monopost, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový šestiválec (R6), rozvod DOHC, objem 2494 cm³, vrtání 84,0 mm, zdvih 75,0 mm, komprese 12,0, dva ventily/válec, vstřikování SU, bez přeplňování, výkon 199 kW (270 koní) při 8000 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2280 mm, rozchod kol 1300/1250 mm, vnější rozměry: délka 4050 mm, šířka 1440 mm, výška 950 mm, pohotovostní hmotnost 600 kg, maximální rychlost 300 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu náprava DeDion a příčné listové pero, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Závodní monopost formule 1, postupně inovovaný vůz nasazovali v letech 1954 až 1958. Monopost měl trubkový rám a hliníkovou karosérii. V roce 1955 zavedli nově pětistupňovou převodovku a roku 1956 vstřikování paliva. Původně měl vůz řadový šestiválec, v roce 1957 použili u verze 250F Tipo 2 motor V12 se šesti dvojitými karburátory, ten dosahoval až 310 koní a točil až 12 000 ot/min.
Maserati 250F byl vyráběn v letech 1954 až 1958 a byl jedním z nejlepších a nejoblíbenějších vozů formule 1 v celé její historii. S vozem jezdili také soukromí závodníci, ti jej použíali až do roku 1960. Na monopostu Maserati 250F jezdil například Stirling Moss a Juan Manuel Fangio si na něm vybojoval v roce 1957 titul MS F1.
Foto: Z.Patera Auta5P, Auto TM Sinsheim 2016.