Ferrari 166 F2, Itálie 1949 (1948-1951)

Vůz bez dveří, jednomístný monopost, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec (V12), rozvod OHC, objem 1995 cm³, vrtání 60,0 mm, zdvih 58,8 mm, komprese 11,0, dva ventily/válec, tři karburátory Weber, bez přeplňování, výkon 114 kW (155 koní) při 7000 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2160 mm, rozchod kol 1200/1200 mm, vnější rozměry: délka 3605 mm, šířka 1400 mm, výška 1025 mm, pohotovostní hmotnost 550 kg, maximální rychlost 235 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a příčné listové pero, vzadu náprava DeDion a zkrutné tyče, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

V letech 1948 až 1951 postavil Ferrari celkem osm závodních monopostů typu 166 pro formuli 2. Měly dvanáctiválcový dvoulitr s výkonem od 155 do 165 koní. Další vozy měly zřejmě delší rozvor náprav, různé prameny uváděly rozvor 2160, 2250 nebo 2320 mm.
Foto: Ferrari.