Již ve dvacátých letech dvacátého století se automobilový král Henry Ford, duchovní "otec" slavného modelu T, zabýval myšlenkou automobilu s karosérií, vyrobenou z plastických hmot. Dnes je tento významný krok už téměř zapomenut, ale způsob, jakým Ford přistupoval k realizaci své myšlenky, je zajímavý.

Fordův nápad, vyrábět karosérii ze ztužených plastů, pochází z roku 1929 a byl důsledkem logického řešení problémů hromadné výroby automobilů. Ford si dobře spočítal, že složitých tvarů lze dosáhnout z plastických hmot mnohem lehčím a lacinějším způsobem, než z ocelového plechu a že potřebné tuhosti karosérie se dá docílit vhodným tvarováním. Chtěl vyrábět karosérie z plastu, obsahujícího dřevěná vlákna, které by byly vyztuženy fenoplastem. Potřebný fenolformaldehyd se měl získávat zpracováním sójových bobů. Pro jejich pěstování zakoupil půdu, na které dnes stojí většina správních budov firmy Ford Motor Co. v Dearbonu.

Henry Ford postavil své výzkumníky před úkol, vyvinout novou technologii výroby karosérií z plastů. Vedením celého projektu byl pověřen R. A. Boyer. Výzkumné práce přinesly na tehdejší dobu nové poznatky z organické chemie a z oboru zpracování plastických hmot. Avšak trvalo to více než deset let, než nový automobil začal dostávat svůj tvar.

Při konstrukci nového automobilu byli jeho tvůrci na svou dobu překvapivě pokrokoví. Odmítli použít tradiční rám podvozku z profilovaných nosníků, ale navrhli jednoduchou, velmi pevnou trubkovou kostru karosérie, vážící méně, než 120 kg. Až o více než 10 let později se u některých závodních vozů začalo používat podobné trubkové konstrukce. Hotová "sójová" karosérie se skládala ze 14 panelů, připevněných na trubkový rám. Automobil byl o 30 % lehčí, než kdyby byl z klasických materiálů.

Prototyp nového automobilu měl svou premiéru v roce 1941 na slavnostním obědě, kde prý všechno podávané jídlo bylo ze sóji: sójová polévka, sójové řízky, solené sójové boby, sójové mléko, sójová káva a sójová zmrzlina. Aby dokázal pevnost karosérie svého "sójového" automobilu, starý Henry Ford hodil malou sekerku na normálně vypadající automobil Ford Coupé, stojící před překvapenými novináři. Ta se odrazila a opsala ve vzduchu oblouk, dokazujíc tak pevnost karosérie ze ztuženého fenoplastu.

Na své pokusy se zpracováním sójových bobů vynaložil Henry Ford asi 4 milióny dolarů a dalších 10 miliónů na výrobní zařízení. Avšak další vývoj "sójového" automobilu byl přerušen náhlým vstupem USA do války. Henry Ford zemřel v roce 1947, ještě před započetím sériové výroby, a projekt automobilu s karosérií z plastů byl odložen ad acta.

Dnešní úroveň technologie výroby plastových karosérií už dávno předběhla původní projekt Fordova "sójového" automobilu. Jeho sen se dnes uskutečňuje mnohem dokonaleji a automobilům z plastických hmot se předpovídá světlá budoucnost.

R. A. Boyer, vedoucí projektu, stojící
s H. Fordem (v klobouku) nad vozem
Ford Coupé se "sójovou" karosérií.