Jeden pátek uprostřed ledna 2008 jsem měl možnost se krátce svézt s poměrně unikátním vozidlem na našich cestách. Byl jím malý městský dvoumístný automobil Smart Fortwo. Uvedený vůz byl vyroben koncem roku 2005 a byl vybaven nejslabším dodávaným benzínovým tříválcem o výkonu 50 koní.
Vozy Smart se vyráběly od roku 1998, původně měly turbodmychaldem přeplňovaný tříválec 599 cm³ s výkonem 33 kW (45 koní) nebo 40 kW (55 koní). Od roku 2003 se montoval větší tříválec o objemu 698 cm³ s výkonem 37 kW (50 koní) nebo 45 kW (61 koní). Dodávaly se také naftové tříválce nebo silnější verze v úpravě Brabus. V roce 2007 pak dostal inovovaný model Fortwo větší motor o objemu 999 cm³.
Testovaný vůz měl turbodmychadlem přeplňovanou sedmistovku se základním výkonem 37 kW (50 koní), která vozu v městském provozu poskytovala dostatečnou dynamiku, hlavně na nižší převodové stupně. Ale od začátku: po usednutí do vozu zjistíte, že má prostorný interiér, za volantem si najde pohodlnou polohu i vyšší řidič. Ovládání vozu je poněkud netradiční. Má jen dva pedály - plyn a brzdu. Řadicí páka má polohy "+" (=plus pro zvýšení rychlostního stupně pohybem páky vpřed), "−" (=mínus pro snížení rychlostního stupně pohybem páky vzad). Přesunutím páky doprava se dostanete do polohy "N" (=neutrál) a z ní do polohy "R" (=zpátečka). Vůz se startuje při poloze páky "N" a současně musíte mít sešlápnutý brzdový pedál. Klíček je netradičně umístěn na tunelu za řadicí pákou mezi sedadly. Nehledejte jej tedy pod volantem nebo na přístrojové desce. Jedním z indikátorů ve sdruženém přístroji před volantem je číslo zařazeného převodového stupně. Otáčkoměr vůz postrádal.
Po sešlápnutí plynu se vůz rozjede na první stupeň, na vyšší může přeřadit řidič nebo to za něj udělá automat. Vůz byl na první tři převodové stupně živý a ochotně "šel za plynem". Na hrbolaté cestě ale dost drnčel jak vůz, tak hlavně v něm uložený neupevněný materiál. Jízdní vlastnosti se jevily jako dobré, nebyly však vyzkoušeny za extrémních podmínek. Vůz se díky krátkému rozvoru otočí "na pětníku" a manévrování s ním je v omezeném prostoru velmi snadné. Také výhled z vozu je díky vyššímu posazu velmi dobrý.
Při pohledu na vůz zvenku zaujmou poměrně velká patnáctipalcová kola s uzoučkými předními pneumatikami (šířka 145 mm). Zadní kola jsou obuta do pneumatik o šířce 175 mm. Dva a půl metru délky je jen o něco málo více než polovina délky "normálního" autombilu a navíc je Smart vyšší než širší, i když jen asi o 3 cm.
Závěr: zajímavé vozítko pro pojíždění po městě, poněkud hlučnější a v českých podmínkách za velmi vysokou cenu. Nejlevnější model s výkonem 50 koní stál 280 tisíc korun, při lepší výbavě a silnějším motoru se cena vyhoupla hodně přes 300 tisíc. Tedy vůz vhodný jako nákupní kabela pro manželku bohatého podnikatele. Motor vozu údajně vydržel tak 80 tisíc kilometrů, pak byl zralý na generální opravu. Výrobce udával maximální rychlost 135 km/h, ale jízda po dálnici nepatřila k silným stránkán vozu.
Na následujících snímcích je testovaný Smart se standardně uváděným technickým popisem.