Zde může být vaše reklama

Ušetřete na pojištění auta! Pomůže Vám srovnání na ePojisteni.

Máte doma starší Autokatalog a nevíte co s ním?

Autobazar 123auta.cz nabízí prověřené vozy se slevou až 15 000 Kč.

Najděte si nejlevnější povinné ručení na Porovnej24.cz.

auta5p.eu  
Auta5P  
ZA VOLANTEM návrat  
nic
logo Lamborghini

Lamborghini Gallardo (2008)

Firmu Lamborghini založil roku 1963 Ferrucio Lamborghini, který se rozhodl vyrábět vlastní sportovní vozy a konkurovat značce Ferrari. Nejznámějšími modely v historii firmy byly Miura (1966-1973), Contach (1974-1990), Diablo (1990-2001) a Murciélago (2001-2010). Od roku 2003 vyráběli menší model Gallardo a od roku 2011 silné kupé Aventador s výkonem 700 koní. Gallardo bylo nejpočetnějším modelem značky, již roku 2006 jejich počet překročil hranici 5 tisíc. Model Gallardo byl přímým konkurentem vozů Ferrari 360. Od roku 1974 měla automobilka Lamborghini řadu vlastníků, v letech 1988 až 1994 ji vlastnil Chrysler a konečně roku 1998 ji převzala německá automobilka Audi a Lamborghini se tak stalo jednou ze značek koncernu Volkswagen.

Na internetu jsem narazil na kupón společnosti svezenicko.cz, zakoupil jej a koncem července 2012 vyrazil do Plzně splnit si svůj dávný sen, svézt se vozem Lamborghini. Za půlhodinovou jízdu vozem Gallardo jsem zaplatil 999 Kč za kupón (voucher), 399 Kč za benzín a 299 Kč za dva videosoubory na dvou 4 GB kartách. Ve voze byly dvě kamery, jedna snímala pohled vpřed, druhá pohled do interiéru na řidiče. Cena za voucher byla dobrá, většina firem za stejnou cenu nabízela jen 15 minut za volantem Gallarda.

Zkoušený vůz bylo kupé ve verzi, vyráběné v letech 2006 až 2008. Uvedené Gallardo mělo pětilitrový desetiválec s výkonem 520 koní při 8000 ot/min a zrychlovalo na stovku za rovné čtyři vteřiny. První vozy Gallardo (2003 až 2005) měly stejný motor, ale s výkonem "jen" 500 koní při 7800 ot/min a zrychlením na stovku za 4,2 s. Od roku 2008 pak vyráběli model Gallardo LP 560−4 s větším desetiválcem 5.2/560 koní a současně prošel vůz faceliftem.

Nasednutí do velmi nízkého vozu (výška 1165 mm) se sedadly jen kousek nad silnicí je poněkud náročnější výkon než usednutí do běžného osobního vozu. Poté, co jsem se do vozu nasoukal, seřídil jsem si sedadlo, mělo elektrické seřizování. Po seřízení zrcátek, sešlápnutí brzdy a zařazení jedničky pravým pádlem pod volantem jsem vyrazil. Výhled z vozu byl poměrně úzký, žádný velký rozhled na oblohu. Za sedadly byl malý prostor, tak na odložení kufříku nebo menší kabelky. Vůz měl dvoupedálové ovládádní a řazení pádly pod volantem. Celou cestu seděl vedle mne instruktor firmy, půjčující supersporty. Vyjeli jsme z letiště na okresní silnice do běžného provozu. Po vesnicích jsem se snažil dodržovat předepsanou rychlost, motor držet mezi 2 a 3 tisíci otáček. Vůz si jen tak brumlal a jeli jsme na trojku. Za vesnicí jsem podřadil a šlápl na plyn. Při podřazování si vůz sám dával meziplyn, zrychlení bylo brutální, motor řval a vytočil se až do 8000 ot/min, kdy si sedmistupňová převodovka s kovovým křupnutím sama zařadila vyšší rychlostí stupeň. Volant šel poměrně ztuha, také o brzdu se musel člověk více opřít - prostě sportovní ovládádní. Nízkoprofilové pneumatiky, malá světlá výška a tvrdé pérování byly na hrbolech nepříjemné, bylo třeba jet opatrně. Vůz měl pohon všech kol, ani při prudké akceleraci se kola neprotočila, těžiště bylo nízko, vůz neměl šanci se v zatáčkách naklánět. Jediné co mi činilo problémy, bylo ovládání blinkrů. Páčky směrovaly šikmo dolů a při jejich zapínání jsem vždy omylem sáhl na pádla řazení, která byla tam, kde bych očekával páčku blinkrů (ukazatelů směru).

Po projetí několika vesnic jsme se vrátili na letiště vyzkoušet akceleraci vozu, trasa po běžných komunikacích měřila asi 20 km. Vyměřená dráha na letišti byla bohužel poměrně krátká, asi tak 1 km a vůz jsem na ní rozjel jen asi na 250 km/h a pak už bylo třeba brzdit. Po otočce jsem si zkusil zrychlení ještě druhým směrem a jel jsem vůz vrátit. Výrobce udával zrychlení na stovku za 4 s a na 200 km/h za 13,6 s. Tedy na dvoustovku se rozjedete za čas, který řada menších vozů potřebuje pro rozjezd na stovku. Pro porovnání: Škoda Felicia LXi (50 kW) měla zrychlení z nuly na 100 km/h za 13,5 s, Fabia 1.2 (51 kW) dosáhla stovky za 14,9 s, Fabia 1.6 TDI (55 kW) za 14,1 s a Octavia 1.4 (59 kW) za 14,2 s.

Závěrem: dvoumístný sportovní vůz známé značky, před zadní nápravou silný vidlicový desetiválec závodního charakteru, sedmistupňová převodovka, pohon všech kol. Velmi dobré zrychlení i jízdní vlastnosti, poněkud vyšší spotřeba, úměrná výkonu a stylu jízdy. Drahý provoz, například nová spojka za 100 000 Kč. Cena nového vozu byla kolem 4 miliónů korun. Jízda s vozem je ale zážitek, který by si měl vyzkoušet každý fanda sportovních aut. Po přesednutí do běžného vozu se vám zdá, že jedete v pomalé slabé plechovce.

Na připojených fotografiích je testovaný vůz. Snímky jsem doplnil technickým popisem a několika dalšími drobnými postřehy. Je přidán také krátký film z jízdy po letišti (ve formátu MP4). Poslední odkaz obsahuje zkušenosti s objednáním jízdy.

auto auto auto auto auto

  © AUTA 5P nahoru