|
Anglickou firmu Ariel založili James Starley a William Hillman již v roce 1870. Začínali výrobou vysokých jízdních kol
(kostitřasů) a šicích strojů. Od roku 1898 vyráběli tříkolky s motorem DeDion 2,25 HP, později přidali výrobu motocyklů
a v letech 1902 až 1925 vyráběli také automobily. Roku 1951 zakoupila motocyklové továrny Ariel a Triumph společnost BSA
(Birmingham Small Arms Company), motocykly pod značkou Ariel se pak vyráběly ještě do roku 1970. V roce 1999 byla
založena nová automobilka Ariel, jejímž jediným výrobkem se stal minimalistický dvousedadlový sportovní vůz Atom.
Po původním modelu Atom přišel v roce 2003 Atom 2 a roku 2007 Atom 3. V roce 2013 jej nahradil Atom 3.5.
Dvousedadlový otevřený Atom měl trubkový rám, nastavitelný závodní podvozek a za sedadly před zadní nápravou napříč umístěný
čtyřválcový motor. Model Ariel 3 měl dvoulitr Honda K20Z z vozu Honda Civic R-Type. Dodávali jej ve dvou verzích,
bez přeplňování s výkonem 245 HP a přeplňovaný kompresorem o výkonu 300 HP. Ariel 3 se od svého
předchůdce vzhledově nelišil, měl i stejné rozměry. Dostal ale novější motor, mírně upravili podvozek a zavěšení kol. Na
trubkovém rámu byste marně hledali karosérii, jen před posádkou a na motoru byly nasazeny malé plastové kryty. Z boku byl
prostor pro posádku odkrytý. Prostě taková trochu větší nepatrně karosovaná dvoumístná motokára.
Voucher na jízdu Arielem Atom 3 jsem dostal k vánocům a jízdu jsem si objednal na neděli, první červnový den roku 2014.
V sobotu večer, asi 12 hodin před plánovanou jízdou, mi ale přišla SMSka, že vůz je porouchán a jízda se nemůže uskutečnit.
Prodloužili mi ale platnost voucheru o dva měsíce a tak na jízdu došlo poslední červencový pátek. Náhradní termín už vyšel
a auto bylo připraveno. Na místo jsem dojel asi půl hodiny před plánovaným časem jízdy a po vyplnění a podepsání smlouvy, zaplacení
benzínu a hygienické kukly do přilby jsem měl asi hodinu čekat na instruktora, až bude mít čas na jízdu. Cena voucheru na ujetí
4 kol (na voucheru bylo uvedeno 5 km) činila 800 Kč, doplatek za benzím 199 Kč a za bílou tenkou kuklu jsem
dal 20 Kč.
Koupil jsem si Coca Colu, ale ještě než jsem ji stačil vypít, se mne ujal jiný instruktor a po krátké instruktáži jsme vyrazili
na letiště, kde byl kužely vyznačen krátký okruh s rovinkou, několika zatáčkami a dvěma slalomy. První kolo bylo seznamovací
pomalé, kdy instruktor ukazoval kudy se má jezdit. Následovala dvě "ostrá" kola, která jsem odřídil já. Pak jsme se vystřídali
a instruktor za volantem předvedl co Ariel Atom 3 skutečně umí.
Ariel Atom 3 měl upravený motor z vozu Honda Civic R-Type. Dvoulitrový čtyřválec byl navíc přeplňován kompresorem
a měl výkon 300 koní. Zatím co výkon udávaly různé prameny shodně, údaje o točivém momentu se lišily a uváděly
hodnoty od 196 po 271 Nm. Protože měl vůz nízkou hmotnost 470 kg, měl velmi dobrou výkonovou hmotnost a zrychlení
mnohem lepší než řada supersportů. Výrobce udával zrychlení na stovku za 2,9 s, na 160 km/h za 6,9 s
a maximální rychlost 245 km/h.
Za volantem jsem strávil jen několik minut, což na pořádné seznámení s vozem ani nestačilo. Na hlavu si navlečete kuklu
a na ni komplexní přilbu. Sedačky jsou plastový výlisek bez jakéhokoli čalounění. Nastupuje se překročením postranních trubek,
stoupnete si na sedadlo, zapřete rukama o jeho okraj a nasunete se pod volant. Pak je třeba zapnout čtyřbodové bezpečnostní pásy.
Vůz nemá žádné posilovače, ABS ani ESP. Neuzavřený volant se drží celkem dobře, převod řízení je strmý, pedály jdou poměrně ztuha.
Ariel Atom měl brutální zrychlení, dosud jsem nejel s ničím co by mělo zrychlení na stovku do tří vteřin. Řadicí páka má
krátký chod, po sešlápnutí plynu se po chvíli rozječí kompresor a zrychlení vás zarazí do sedadla. Je třeba hlídat diody
nad otáčkoměrem a rychle přeřazovat na vyšší stupně. Atom je silně přetáčivý a při jízdě pod plynem Vás začne zadní část vozu
předbíhat. Stačí ale dát volantem kontra a mírně ubrat plyn a vůz se srovná. Vedle pedálu spojky není místo pro odložení levé
nohy, příď je příliš úzká. Za volantem se skoro leží, pérování je tvrdé.
Samostatnou kapitolou pak byla jízda, kdy byl za volantem instruktor a já na místě spolujezdce. Bylo vidět, že má vůz
"v ruce". Na rovince vůz pekelně rozjel, těsně před zatáčkou zadupl brdy, vůz rozhodil do smyku a téměř celý zbytek
okruhu jsme pak jeli smykem. Jel opravdu ostře a ještě jako bonus přidal jízdu částmi okruhu, kudy jsem nejezdil já a pár
driftů. Tuto jízdu bych doporučil všem milovníkům adrenalinu, není to nic pro slabší nátury. Prostě zážitek, na který
se hned tak nezapomene.
Závěrem: Ariel Atom je vůz pro radost z jízdy a nejlépe se s ním vyřádíte za pěkného počasí někde na uzavřeném
okruhu. Má čitelné ovládání, cítíte jak vás zrychlení vrazí do sedačky, brzdy zastaví lehký vůz "na fleku", smýkající se záď
ukočírujete tuhým "motokárovým" řízením. Vůz sice může být vybaven blatníky, světlomety a další výbavou pro běžný silniční
provoz, ale na jízdu po našich rozbitých silnicích nic moc. Nečekejte zavazadlvý prostor, autorádio nebo jakoukoli jinou
výbavu. Vůz nemá žádná skla, při dešti by od kol otevřenými boky stříkala na posádku voda. Tenká laminátová podlaha je tam
jen proto, aby posádka nebrousila nohama silnici. Testovaný vůz měl sice malé světlomety, neměl ale žádné blatníky. Nezakrytá
kola tak přípomínala motokáru nebo formulový monopost. I jízdní vlastnosti připomínají silně přemotorovanou motokáru.
Následuje dvanáct snímků testovaného vozu. Fotky jsem, jako obvykle, doplnil technickým popisem a několika dalšími postřehy.
|
