Estonia 25, Estonsko 1991 (1989-1994)

Vůz bez dveří, jednomístný monopost, motor uprostřed (před zadní nápravou) a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHC, objem 1568 cm³, vrtání 79,0 mm, zdvih 80,0 mm, komprese 10,5, dva ventily/válec, dva karburátory Weber, bez přeplňování, výkon 107 kW (145 koní) při 8000 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2600 mm, rozchod kol 1495/1410 mm, vnější rozměry: délka 4130 mm, šířka 1720 mm, výška 1070 mm, pohotovostní hmotnost 450 kg, maximální rychlost 260 km/h, zrychlení na stovku za 4,0 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové, zadní kotoučové.

Závodní monopost Estonia 25 vyráběli v letech 1989 až 1994 a celkem postavili 67 exemplářů. Vůz navrhli Aleksander Sadovsky a Jaanus Heinsar, dostal jako první Estonia hliníkový monokok (hliníková "vana" měla hmotnost jen 39 kg a postavili ji v ruské vojenské továrně na vrtulníky). Většina monopostů tohoto typu ale dostala klasický trubkový rám, karosérie byla vždy laminátová, nápravy měly odpružení push‑rod. Pro formuli Mondial montovali motory Lada (uveden výše v popisu), pro skandinávskou formuli 4 dodávali motory Volkswagen Golf 1.6 GTI (170 koní při 8500 ot/min). Řadu monopostů Estonia 25 prodali do NDR a Polska.
Startovní číslo 39, německý závodník Hans-Jürgen Vogel, jezdil závody ADAC Historic Cup Formel, snímky z paddocku na The Most Classic 2023. Uvedený monopost měl hliníkový monokok.
Foto: Z.Patera Auta5P, Most Classic 2023 + archiv Auta5P.