Bugatti 37 A, Francie 1928 (1926-1930)
Vůz bez dveří, dvoumístný roadster, motor vpředu a pohon zadních kol.
Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHC, objem 1496 cm³,
vrtání 69,0 mm, zdvih 100,0 mm, komprese 6,0, tři ventily/válec, karburátor Zenith/Solex, přeplňování mechanicky poháněným kompresorem Roots,
výkon 66 kW (90 koní) při 5000 ot/min,
mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2400 mm, rozchod kol 1200/1200 mm,
vnější rozměry: délka 3680 mm, šířka 1450 mm, výška 1060 mm, pohotovostní hmotnost 700 kg,
maximální rychlost 175 km/h.
Vpředu tuhá náprava a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná čtvrteliptická listová pera, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.
Model 37A byl silnější verzí základního typu 37, od kterého se lišil silnějším motorem s kompresorem.
V letech 1926 až 1931 postavil Bugatti celkem 67 vozů typu 37A.
Popis závodního vozu na výstavě Vavříny s vůní benzínu (rok 2021) udával: 1928 Bugatti 37 A
Domácí automobilky byly v meziválečném období schopny pokrýt poptávku po téměř jakémkoliv osobním či užitkovém
automobilu, pouze vysokovýkonné závodní vozy si zájemci museli kupovat v zahraničí. Nejsnazší to bylo v automobilce
Bugatti, která kvalitní závodní vozy vyráběla ve větších počtech a běžně je prodávala i amatérským jezdcům. Řada domácích
závodníků proto jezdila na vozech této značky. Vystavený závodní vůz Bugatti 37A si na jaře 1928 koupil pražský průmyslník
Miloš Bondy. V roce 1928 na Ecce Homo a v roce 1929 na Zbraslavi s ním vyhrál třídu závodních jedenapůllitrů
a v obou těchto letech dosáhl v závodě Brno-Soběšice nejlepším časem dne absolutního vítězství. Úspěšně s tímto
automobilem závodil i Vladimír Gut, kterému Bondy vůz půjčoval.
Závodní automobil s přeplňovaným kapalinou chlazeným čtyřdobým čtyřválcovým motorem OHC umístěným podél za přední
nápravou a s pohonem zadních kol. Zdvihový objem 1496 cm³, výkon 66,2 kW (90 k), maximální
rychlost 175 km/h. Výrobce: Ettore Bugatti, Molsheim, Francie. Vůz zapůjčila MUDr. Jitka Masojídková.
Uvedený vůz zakoupil a zrenovoval Jiří Šilha. Vůz kupoval jako torzo s motorem ze Spartaka a poté jej jedenáct let postupně
renovoval. Kompresor sháněl deset let. Počátkem osmdesátých let byl vůz ve stavu, jak opouštěl továrnu v roce 1928 a od těch
dob se s ním Jiří Šilha zúčastňoval veteránských akcí. Na některé bral také svou dceru Jitku Masojídkovou, ta po jeho smrti vůz
zdědila a pokračovala s účastí na veteránských akcích.
Vůz jsem vyfotil na řadě veteránských akcí a výstav. Na akci Sosnová Classic 2023 s ním byl Vojtěch Masojídek, vůz dostal
startovní číslo 10. Vůz byl také na výstavě Vavříny s vůní benzínu (v roce 2021 v NTM).
Na Zbraslavi 2015 měl vůz startovní číslo 153 a Jitka Masojídková s ním obsadila 6. místo v kategorii automobilů
Bugatti.
Menší snímky jsem pořídil na Srazu veteránů Chomutov 2009, Veteran Show Praha 2007, Autoshow Praha 2004, Retro Prague 2003
a výstavě Bugatti v NTM Praha 2002. Dva snímky jsou ze série "Veteráni na našich cestách 2" (vydalo Pressfoto).
Foto: Z.Patera Auta5P, Sosnová Classic 2023 + Vavříny 2021 + ...
|