Bugatti 57 R Coupé, Francie 1995

Dvoudveřové dvoumístné kupé, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový šestiválec (R6), rozvod DOHC, objem 3781 cm³, vrtání 87,0 mm, zdvih 106,0 mm, komprese 9,0, dva ventily/válec, tři karburátory SU, bez přeplňování, výkon 195 kW (265 koní) při 5500 ot/min, točivý moment 353 Nm při 4000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2980 mm, pohotovostní hmotnost 1500 kg, maximální rychlost 230 km/h, zrychlení na stovku za 8,0 s. Vpředu dvojité příčné závěsy a zkrutné tyče, vzadu víceprvkové zavěšení (multilink) a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové ventilované, zadní kotoučové.

V letech 1936 až 1938 postavili v továrně Bugatti tři vozy typu 57 SC Atlantic. Dva z nich se dochovaly v původním stavu, třetí byl znovu postaven po totální havárii. Vozy měly snížený závodní podvozek 57S a kompresorem přeplňovaný motor 57C, proto dostaly označení SC. Karosérie původního prototypu Aerolithe (1935) byla z elektronu (slitina hliníku a hořčíku), ten se ale nedal svařovat, proto byla nýtovaná. Produkční modely Atlantic (1936-1938) měly hliníkovou karosérii, ale viditelné nýtování bylo zachováno.
Vystavený vůz je replika. Byla použita mechanika a motor Jaguar E, karosérie byla postavena podle originálu. Výrobce repliky nebyl uveden, zřejmě ji postavil Erik Koux, holandský specialista na vozy Bugatti. Zajímavostí byl "sklápěcí volant", který usnadňoval nastupování řidiče do vozu.
Vystavený automobil byl jednou ze dvou replik, které přivezli slovenští účastníci konkurzu. Vůz, uváděný jako Bugatti 57R dostal číslo 65, vystavoval jej pan Karol Pavlů. Rok výroby nebyl uveden. Majitel vozu, podle svých slov, připravoval do vozu vestavbu původního osmiválce Bugatti.
Tento vůz získal Cenu veřejnosti - Uhlíkovu trofej za nejhezčí vystavený vůz podle názoru hlasujících návštěvníků. Je ale otázkou, zda takovéto repliky patří na srazy elegance historických automobilů.
Foto: Z.Patera Auta5P, Concours Loučeň 2017.