Tatra 13 valník, Československo 1927 (1926-1933)

Dvoudveřový dvoumístný valník, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, vzduchem chlazený plochý dvouválec (boxer, B2), rozvod OHV, objem 1056 cm³, vrtání 82,0 mm, zdvih 100,0 mm, komprese 4,9, dva ventily/válec, karburátor Zenith, bez přeplňování, výkon 10,0 kW (14,0 k) při 2800 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2763 mm, rozchod kol 1200/1400 mm, pohotovostní hmotnost 980 kg, maximální rychlost 50 km/h. Vpředu tuhá náprava a příčné listové pero, vzadu kyvadlová náprava (poloosy) a příčné listové pero, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Model Tatra 13 byl užitkový vůz na bázi modelů Tatra 11/12. Vůz vyráběli v letech 1924 až 1933 a celkem postavili 762 vozů. Většina z nich byly malé nákladní vozy, postavili také několik autobusů. Tatra 13 se od osobních modelů 11 a 12 odlišovala především zesílenou zadní nápravou a většími širšími zadními koly, uchycenými šesti šrouby. V roce 1926 zavedli silnější motor T12 a přední brzdy.
Popis v muzeu uváděl: Od T11 byl odvozen malý nákladní automobil T13, využíval sériových dílů T11, jen zadní náprava byla zesílena. Přední kola byla původně nebrzděná a bubny zadních kol měly dva páry čelistí (pro nožní a ruční brzdu). Nosnost 1 t (=1000 kg). V roce 1926 započala kopřivnická Tatra s výrobou vozu T12 a Tatra 13 dostala jeho motor a brzdy na přední kola. Zkušenosti s vozem T11 potvrdily, že vzduchem chlazený dvouválec je ideálním nenáročným řešením k pohonu lidového univerzálního automobilu. Nehrozí proražení chladiče odletujícími kameny, poškození otřesy na nezpevněných cestách. Koluje historka - venkovský řezník, který jezdil bez oleje, motor uhřál, až se mu vylily cínové šály ojnic, použil náhradou kůži z uzeného špeku a dojel!
Foto: Z.Patera Auta5P, Veteran arena Olomouc 2014.