Škoda Beta CL 1.3, ČR 1994 (1994-1996)

Třídveřová dvoumístná dodávka, motor vpředu a pohon předních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1289 cm³, vrtání 75,4 mm, zdvih 72,0 mm, komprese 8,8, dva ventily/válec, vstřikování SPI, bez přeplňování, výkon 40 kW (54 koní) při 5000 ot/min, točivý moment 94 Nm při 3250 ot/min, mechanická pětistupňová převodovka, rozvor náprav 2500 mm, rozchod kol 1420/1380 mm, vnější rozměry: délka 3830 mm, šířka 1660 mm, výška 1730 mm, pohotovostní hmotnost 880 kg, maximální rychlost 130 km/h, zrychlení na stovku za 17,0 s. Vpředu zavěšení McPherson a vinuté pružiny, vzadu podélné závěsy se zkrutnou příčkou a vinuté pružiny, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Společnost Škoda Elcar s.r.o., Ejpovice (pobočka plzeňské Škodovky) dodávala od roku 1991 vozy Škoda Favorit, přestavěné na elektrický pohon. Prodávali je převážně do zahraničí pro poštovní služby. V roce 1994 vyvinuli nový užitkový elektromobil Škoda Beta. Vůz měl na kovovém rámu přilepené laminátové díly karosére, kterou navrhl Milan Strejček. Konstruktérem vozu byl Josef Kovář. Elektromobil měl výkon 40 kW a dojezd podle baterie 70 až 120 km. V letech 1994 až 1996 vyrobili asi 99 vozů Škoda Beta CL 1,3, ty dostaly místo elektromotoru benzínový motor Škoda Favorit 781.135B. Vůz, otypovaný jako skříňový nákladní automobil, měl ložnou plochu 1520x1450 mm a užitečné zatížení 600 kg. Prvních deset vozů mělo starší hnědý interér Favorit, další dostaly interiér černý. Do výrobního čísla 35 měly vozy vyšší zadní nárazník, další dostaly uprostřed snížený nárazník a vyšší zadní dveře. Od roku 1996 vůz vyráběli v Příboře jako Tatra Beta s motorem Hyundai (1341 cm³, 62 kW/83 koní). Vozy Beta ale trpěly nekvalitní výrobou a neexistující servisní sítí, do karosérie zatékalo a nosný rám rychle korodoval. Produkce byla roku 1999 ukončena, celkem postavili jen 366 vozů s motorem Hyundai.
U vozu, vystaveného ve Světě Škodovek, byl následující popis:
Dvoumístný užitkový automobil s motorem z Favorita, montovaný v závodě Škoda Elcar Ejpovice v letech 1994 až 1996. Má celolaminátovou karoserii. Původně se mělo jednat o čistě elektrický vůz, ovšem v 90. letech bylo slovo "elektromobilita" ještě hudbou budoucnosti. Možná znáte také vozy Tatra Beta, což byli nástupci, ovšem s motory značky Hyundai. Škoda/Tatra Beta se podle pramenů vyrobila jen v několika stovkách kusů. Beta před Vámi má výrobní číslo 14.
Foto: Z.Patera Auta5P, Svět Škodovek 2021.