Škoda 1202 Pohřební, Československo 1968 (1964-1968)

Čtyřdveřový dvoumístný pohřební automobil, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1221 cm³, vrtání 72,0 mm, zdvih 75,0 mm, komprese 7,5, dva ventily/válec, karburátor Jikov, bez přeplňování, výkon 35 kW (47 koní) při 4500 ot/min, točivý moment 87 Nm při 3000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2685 mm, rozchod kol 1250/1320 mm, vnější rozměry: délka 4485 mm, šířka 1700 mm, výška 1580 mm, pohotovostní hmotnost 1160 kg, maximální rychlost 105 km/h. Vpředu příčné závěsy a příčné listové pero, vzadu kyvadlová náprava (poloosy) a příčné listové pero, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Pohřební verzi vozu Škoda 1202 vyráběli ve Vrchlabí v letech 1964 až 1968 a postavili 237 vozů. Pohřební verzi odvodili od sanity, vůz měl v nákladovém prostoru kolejnice a zadní výklopné dveře dostaly velké vypouklé okno z plexiskla, aby se dovnitř vešla rakev, ta mohla mít na délku až 203 cm. Vůz také dostal redukci převodovky, umožňující jízdu krokem ve smutečním průvodu. Pohřební vůz se často osazoval střešním nosičem ("zahrádkou") pro převoz smutečních věnců.
Zatím jsem viděl jediný dochovaný pohřební vůz Š1202 v muzeu Svět Škodovek, kde jeho popis uváděl:
Výroba pohřební verze probíhala v letech 1964 až 1968 za tu dobu vyrobili ve Vrchlabí 247 vozů. Pro usnadnění manipulace s rakví byly do podlahy ložného prostoru namontovány výsuvné kolejnice. Vzhledem k nadměrné délce rakví byly zadní dveře upraveny vypouklým plexisklem. Prvním majitelem vystaveného vozu byla Pohřební služba hlavního města Prahy s adresou na Staroměstském náměstí. Jen si představte, jak by dnes v rohu Staroměstského náměstí parkovaly pohřebáky.
Foto: Z.Patera Auta5P, Svět Škodovek 2021.