Citroën M 35, Francie 1969 (1969-1971)

Dvoudveřové čtyřmístné kupé, motor vpředu a pohon předních kol. Zážehový, kapalinou chlazený jednokomorový (K1) motor s rotujícím pístem (Wankel), objem 498 cm³, komprese 9,0, karburátor Solex, bez přeplňování, výkon 36 kW (49 koní) při 5500 ot/min, točivý moment 69 Nm při 2750 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2400 mm, rozchod kol 1260/1220 mm, vnější rozměry: délka 4050 mm, šířka 1554 mm, výška 1350 mm, pohotovostní hmotnost 815 kg, maximální rychlost 144 km/h, zrychlení na stovku za 19,0 s, zrychlení na 1 km (s pevným startem) za 39,0 s. Vpředu podélné závěsy a hydropneumatické pérování, vzadu podélné závěsy a hydropneumatické pérování, přední brzdy kotoučové, zadní bubnové.

Na bázi modelu AMI 8 postavil Citroën v letech 1969 až 1971 zkušební sérii vozů M 35, plánovali produkci série 500 vozů, nakonec ale postavili jen 267 exemplářů. Vozy měly platformu AMI 8, dostaly karosérii kupé od firmy Heuliez, hydropneumatické pérování a byly poháněny kapalinou chlazenými motory Wankel Comotor 513/613. Tyto motory dodávala nově založená firma Comotor, sídlící v Lucembursku, společný podnik automobilek NSU a Citroën. Vůz prodávali vybraným zákazníkům za 14 000 franků, což byl více než dvojnásobek ceny modelu 2CV.
Popis v muzeu uváděl: Prototypovou řadou M35 sledoval Citroën dva koncepční cíle. Prvním bylo vyzkoušení motoru Wankel s rotačním pístem, vyráběného společností Comotor, dceřinou firmou NSU a Citroën. Comotor měl od roku 1967 licenci na výrobu motorů Wankel. Druhým cílem bylo vyzkoušet hydropneumatické pérování s nově zavedenou regulací světlé výšky, to bylo také poprvé použito u vozu M35 (výška vozu byla podle nastavení 1265 až 1455 mm). Hydropneumatické pérování používal Citroën u větších modelů již od roku 1955.
Na poslední fotografii je jednokomorový motor Wankel Comotor 513/613 s výkonem 50 PS, vyrobený v roce 1969. Tento motor montovali do vozů Citroën M35.
Foto: Z.Patera Auta5P, Museum AutoVision 2016 + Citroën.