Lagonda M45R, Anglie 1934

Vůz bez dveří, 2+2 místný roadster, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový šestiválec (R6), rozvod OHV, objem 4453 cm³, vrtání 88,5 mm, zdvih 120,6 mm, komprese 7,0, dva ventily/válec, dva karburátory SU, bez přeplňování, výkon 104 kW (142 koní) při 3100 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 3124 mm, rozchod kol 1473/1473 mm, pohotovostní hmotnost 1525 kg, maximální rychlost 165 km/h. Vpředu tuhá náprava a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná listová pera, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

V roce 1934 postavil Arthur Fox, prodejce automobilů Lagonda, tři závodní vozy M45R, odvozené od cestovního modelu M45. Vozy měly řadový šestiválec Meadows se dvěma karburátory a výkonem 130 až 140 koní. Vystavený vůz vyhrál závod 24 hodin Le Mans 1935, řídili jej Johnny Hindmarsh a Louis Fontes.
Popis v Louwman muzeu udával: Lagonda M45R - The 1935 Le Mans Winner
Tato Lagonda, která zvítězila v Le Mans, je zcela původní, dokonce ani čalounění nebylo nikdy vyměněno. Ploutev na zadní části vozu Lagonda M45R byla namontována v noci před závodem Le Mans 1935, a to jen proto, že ji měly všechny zúčastněné vozy Alfa Romeo. Protože byla namontována ve spěchu, je trochu nakřivo. Na replikách je ploutev dokonale rovná. Tato Lagonda M45R vyhrála Le Mans v roce 1935, přestože v jejím motoru nezbyl téměř žádný olej a měla poškozené řízení způsobené srážkou v prudkém dešti se smýkajícím se vozem Aston Martin. Během závodu byl tým Lagonda, tvořený jezdci Johnem Hindmarshem a Luísem Fontesem, vystaven extrémnímu tlaku vozů Alfa Romeo řízených "Heldé" (pseudonym používaný slavným závodníkem Dreyfusem) a Stoffelem. Alfa Romeo měla v plánu získat páté vítězství v řadě a vyrovnat rekord Bentley. Heldé byl však svou posádkou v boxech mylně informován: myslel si, že vede, ale ve skutečnosti byl jedno kolo za Lagondou, která zvítězila a ujela 3006,8 km průměrnou rychlostí 125,3 km/h. Jedná se o jednu ze dvou Lagond, které do Le Mans v roce 1935 přihlásil obchodník s automobily Arthur Fox, který si do svého závodního týmu najal testovací jezdce Johna Hindmarshe a Luíse Fontese. Jednadvacetiletý Fontes byl jedním z favoritů, ale tento talentovaný jezdec po jedné úspěšné sezóně ukončil závodní kariéru. Po Le Mans byl vůz prodán tehdejšímu novému předsedovi představenstva společnosti Lagonda Alanu Goodovi, který najal nového technického ředitele Waltera Owena Bentleyho.
Popis v Louwman muzeu udával rok výroby 1935.
Foto: Z.Patera Auta5P, Louwman Museum 2022 + archiv Auta5P.