Abarth 209 A Coupé Boano, Itálie 1955

Dvoudveřové dvoumístné kupé, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHV, objem 1089 cm³, vrtání 68,0 mm, zdvih 75,0 mm, komprese 9,0, dva ventily/válec, dva karburátory Weber, bez přeplňování, výkon 49 kW (66 koní) při 6000 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2050 mm, rozchod kol 1230/1210 mm, vnější rozměry: délka 3620 mm, šířka 1550 mm, výška 1350 mm, pohotovostní hmotnost 610 kg, maximální rychlost 185 km/h. Vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu tuhá náprava a vinuté pružiny, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Karl "Carlo" Abarth, narozený ve Vídni, a jeho partner Armando Scagliarini založili roku 1947 firmu Abarth&Co. Model 209A byl představen na autosalonu v Turíně v roce 1955. Kromě kupé 209A byly uvedeny také modely 208A (standardní spider, výkon 66 koní) a 207A (závodní spider, výkon 78 koní). Celkem bylo postaveno 10 exemplářů, především pro americký trh. Podvozek postavil Abarth, motor pocházel z Fiatu 1100 a byl upraven firmou Abarth. Hliníkovou karosérii navrhla a postavila firma Boano. Designer Felice Boano narhl kromě jiných také karosérii vozu Ferrari 250 GT Boano.
Popis v Louwman muzeu uváděl: Abarth 209A Coupé Boano
Design tohoto vozu s vysokými podběhy kol, vyklápěcími světlomety, sportovním výfukem z nerezové oceli na pravé straně a panoramatickými okny je poněkud exotický. Přesto se za tímto zevnějškem skrývá "obyčejný" Fiat 1100. Byl speciálně vyroben společností Abarth v sérii dvanácti vozů určených pro vývoz do Spojených států. Deset z nich bylo postaveno pro závod 12 hodin v Sebringu, dva byly vyrobeny pro silniční provoz. Z těchto dvou silničních vozů je toto jediné kupé. Motory Fiat o objemu 1,1 litru vyladil Abarth na výkon 66 koní, což je téměř dvojnásobek původních 36 koní. Design vozů, které byly představeny v Turíně a Paříži v roce 1955, vytvořil návrhář Mario Boano.
Jméno Carla Abartha, Itala narozeného v Rakousku, je neodmyslitelně spjato s vyladěnými Fiaty a speciálními výfukovými systémy. Abarth na nich začal pracovat ve čtyřicátých letech, ale pod svým jménem postavil také mnoho modelů a motorů, včetně osmiválce o výkonu 350 koní. V roce 1971 prodal svou společnost Fiatu a odešel na odpočinek do Rakouska, kde v roce 1979 zemřel.
Foto: Z.Patera Auta5P, Louwman Museum 2022+Rosso Bianco 2005+archiv A5P.