Ford Taunus Spezial G73A, NSR 1950 (1950-1951)

Dvoudveřový čtyřmístný tudor, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod SV, objem 1172 cm³, vrtání 63,5 mm, zdvih 92,5 mm, komprese 6,6, dva ventily/válec, karburátor Solex, bez přeplňování, výkon 25 kW (34 koní) při 4250 ot/min, točivý moment 72 Nm při 2200 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2387 mm, rozchod kol 1186/1220 mm, vnější rozměry: délka 4060 mm, šířka 1485 mm, výška 1600 mm, pohotovostní hmotnost 895 kg, maximální rychlost 105 km/h. Vpředu tuhá náprava a příčné listové pero, vzadu tuhá náprava a příčné listové pero, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

První model Taunus vyráběl Ford v letech 1939 až 1942 (Taunus G93A) a po válce v letech 1948 až 1952 jako inovovaný Taunus G73A. Od roku 1950 dodávali Taunus Spezial (na snímcích), ten prošel faceliftem. Dostal čtyřstupňovou převodovku, větší zadní okno, novou masku a nové nárazníky. Poslední verzí pak byl Taunus DeLuxe z roku 1951, který měl nové nedělené (jednodílné) přední okno a další drobné změny.
Popis v mnichovském muzeu (2022) uváděl: Ford Taunus Spezial "Buckeltaunus", výrobce Ford-Werke AG, Köln. Model Taunus, lidově zvaný "Buckeltaunus" (hrbatý Taunus) byl nejúspěšnějším německým Fordem v prvních poválečných letech. Kolínský závod Ford byl během války z velké části zničen. Přesto vedení v Dearbornu (USA) rozhodlo rychle obnovit výrobu modelem "Taunus", představeným už v roce 1939 jako nástupce typu "Eifel". Taunus, vůz střední třídy, se stal nejlépe prodávaným modelem Ford v Německu. V letech 1948 až 1952 jich prodali asi 74 000 kusů. Vůz sice nevynikal technickými novinkami, měl klasický podvozek a tuhé nápravy s příčnými listovými pery, ale ve srovnání s konkurencí menších vozů poskytoval dobré zpracování a komfort. Obzvláště verze "Spezial" (1950) a "de Luxe" (1951) zaujaly tehdejší zájemce o vůz. Kromě zapalovače cigaret a popelníku měly ve výbavě pevnější nárazníky a bezpečnostní skla. Taunus měl řadový čtyřválec 1172 cm³, výkon 25 kW (34 PS) při 4250 ot/min a rychlost 105 km/h. Automobil muzeu darovala Franziska Bach z Mnichova.
Dva snímky vozu z Dopravního muzea Mnichov (2011) poskytl pan Jozef Perát, další dva snímky jsou z archivu autora.
Foto: Z.Patera Auta5P, DM Verkehrszentrum München 2022 + archiv Auta5P.