Bugatti 37 GP, Francie 1926 (1625-1931)

Vůz bez dveří, dvoumístný roadster, motor vpředu a pohon zadních kol. Zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4), rozvod OHC, objem 1496 cm³, vrtání 69,0 mm, zdvih 100,0 mm, komprese 6,0, tři ventily/válec, karburátor Zenith/Solex, bez přeplňování, výkon 44 kW (60 koní) při 5500 ot/min, mechanická čtyřstupňová převodovka, rozvor náprav 2400 mm, rozchod kol 1210/1210 mm, vnější rozměry: délka 3680 mm, šířka 1450 mm, výška 1060 mm, pohotovostní hmotnost 720 kg, maximální rychlost 150 km/h. Vpředu tuhá náprava a podélná listová pera, vzadu tuhá náprava a podélná čtvrteliptická listová pera, přední brzdy bubnové, zadní bubnové.

Model 37 představil Bugatti v roce 1925 jako nástupce typu 13. Vůz měl stejný podvozek jako typ 35, lišil se ale menším slabším motorem a užší kapotou. V letech 1925 až 1931 postavili více než dvě stovky vozů Bugatti typu 37 (různé prameny uváděly počty od 210 do 290). Silnější verze 37A měla motor přeplňovaný kompresorem.
Popis v muzeu v Lučanech udával: Bugatti 37 GP. Tento nádherný automobil vychází ze slavného typu 35, který je označován za nejkrásnější závodní automobil všech dob. Samotná Eliška Junková se k němu vyjadřovala, že působí "jako by jej malíř nakreslil jedním tahem štětce". Typ 37 neubral nic z elegance a krásy typu 35, avšak nabízel jednodušší techniku motoru a podvozku a byl tedy podstatně dostupnější. Osmiválec zde nahrazuje lehčí čtyřválec, dle provedení s kompresorem nebo bez něj a ze zdvihového objemu 1500 ccm poskytuje 60, respektive 90 koňských sil. Vozy Bugatti získaly v letech 1909 až 1927 celkem 2136 prvních míst ve vypsaných závodech tehdejší doby, což je naprosto unikátní bilance.
Vystavený automobil zapůjčila společnost Samohýl Motor Veterán.
Foto: Z.Patera Auta5P, Automoto Museum Lučany 2024.