1996: velké auto na malém rozvoru

Octavia je prvním vozem mladoboleslavské Škody, jehož vývoj už plně spadal do nové, německé éry automobilky. Vývoj Favoritu začal ještě v éře socializmu, probíhal od roku 1982 do 1987, přičemž se vyráběl do roku 1995. Závěrem roku 1994 se začal prodávat nástupce Favoritu, model Felicia, který sice přinášel některé koncernové prvky, nicméně de facto šlo stále jen o výraznou modernizaci Favoritu – základ vozu byl stejný. Mezi nejvýraznější novinky patřily motory 1.6/55 kW a 1.9 D/47 kW.

Octavia však už byla jiná káva. Dostala koncernový podvozek nižší střední třídy s rozvorem 2512 mm, který se o rok později objevil také v Golfu čtvrté generace a který dostal také Seat Leon, Seat Toledo a Audi A3. Také technika byla ryze německá a na voze to bylo znát – zkrátka volkswagen v českém kabátku. Na malém rozvoru (jen o pár cm převyšujícím rozvor Felicie) byl postaven vůz s délkou přes 4,5 m. Přesto se designérům povedl husarský kousek, i přes malý rozvor netrpí vůz nijak zvlášť většími disproporcemi, snad jen z profilu jsou patrné větší převisy.

Hlavní výhodou novinky, která se začala prodávat na podzim roku 1996 (představila se již dříve), byl velký zavazadlový prostor. Základní objem činil 528 l, což bylo v té době v této třídě takřka nevídané, Octavia nabídla více prostoru než tehdejší Seat Toledo (později byl nahrazen sedanem nové generace se stejnou technikou jako má Octavia). Díky karoserii v provedení liftback se z Octavie stal hit českých rodin, umožňoval totiž převést po sklopení zadních sedadel až 1 328 l zavazadel a délka zavazadelníku přesahovala 1,7 m. V kufru se dalo i přespat.

   
Nová Octavia se stala ihned hitem, na obrázcích verze s odlišnou přední maskou, nárazníkem a světlomety bez čirého překrytí

Velkému zavazadlovému prostoru ale už bohužel nesekundoval prostor na zadních sedadlech. Na malém rozvoru se ale není co divit, prostoru je v Octavii zhruba tolik, co v menší Felicii nebo Fabii. Na tom by nebylo nic divného, vždyť nižší střední třída tehdy vozy s výrazně větším prostorem ani nenabízela. Problémem je právě délka vozu, vůči které je vnitřní prostor holt miniaturní. Nedostatek místa částečně vyřešila automobilka později vybráním předních sedadel, čímž se prostor sice zvětšil o nějaké dva centimetry, stále to ale ještě nebylo ono. Dozadu se zkrátka vysoký člověk pohodlně neposadí, menší jedinci to ale zvládnou.

Kromě malého množství místa na zadních sedadlech se snášela kritika také na palubní desku, která rozhodně nepatřila k designérským skvostům a navíc měla horní část šedou, takže se odrážela za slunečného počasí v předním skle, naštěstí byla později nahrazena černým provedením. Dobrá nebyla a dodneška ani nejsou přední sedadla, nejenže byla zpočátku příliš tvrdá, ale mají také chabé boční vedení, krátké sedáky a jsou plochá. Později sice dostala měkčí výplň a byla nepatrně upravena, stále to ale není ono. Nicméně oproti Felicii to byl pokrok minimálně o generaci.

   
Stará palubní deska se nabízela i po faceliftu ve verzi Classic

Tři motory do začátku

Octavia se začala prodávat pouze se třemi motory, základním byla známá šestnáctistovka z Felicie o výkonu 55 kW a s točivým momentem 135 Nm. Tento motor na těžkou Octavii taktak stačil – stovka za více než 14 s, maximálka 170 km/h a spotřeba 10,8/5,8/7,6 l na 100 km, to rozhodně není na tak slabý motor málo. Kolega, který si Octavii s tímto motorem před léty pořídil, začal s kombinovanou spotřebou okolo devíti litrů, aby ji po zajetí snížil na osm. Za tolik se ale dá jezdit i s dvakrát výkonnějším motorem 1.8 T.

Druhým motorem byl benzíňák 1.8 20V s velmi dobrým výkonem 92 kW, který pocházel z dílny Audi. Má pětiventilovou techniku (tři ventily sací, dva výfukové) a variabilním sání. Zkrátka na tehdejší dobu, dalo by se říct, technický skvost. Octavia sice měla s tímto motorem stovku za 10,4 s a rozjela se až na 201 km/h, nicméně uživatelé si stěžovali na velmi vysokou spotřebu, která přesahovala 10 litrů i při snaze o úspornou jízdu (udávaná 8,4 l), důvodem byly především krátké převody. Proto se tento motor příliš nerozšířil, osobně se mi zdá celý humbuk okolo tohoto motoru zbytečně zveličený, s motorem se totiž dá jezdit docela úsporně, i když ne úsporněji než s 1.8 T.

A konečně třetím motorem byl nafťák 1.9 TDI s přímým vstřikem paliva a rotačním čerpadlem o výkonu 66 kW a točivém momentu 210 Nm. Tento motor se stal hitem ne pro svoje dynamické parametry, které jsou mimochodem docela chabé (stovka za 13,7 s, max. rychlost 180 km/h), ale zejména pro svou nízkou spotřebu 5,1 l na 100 km. V současné době najdete v bazarech Octavii zejména právě s tímto motorem, za kterým následuje benzínová šestnáctistovka s výkonem 74, resp. 75 kW. Díky Octavii se označení TDI stalo fenoménem českým diskusí o automobilech.

Poznámka: Po facelitu byly dynamické parametry motoru TDI 66 kW nepatrně vylepšeny.

Až do faceliftu v roce 2000 se Octavia prodávala ve třech různých výbavách: LX, GLX a SLX, bohužel jejich přesný obsah si nepamatuji a ani se mi jej nepodařilo nalézt na internetu. Nicméně až do roku 1998 neměla Octavia ve standardu klimatizaci, SLX to vylepšovala střešním oknem. A právě v roce 1998 bylo střešní okno vyměněno za manuální klimatizaci. Pokud mne paměť neklame, ani výbava GLX neměla u slabších motorů ve standardu ABS – to napravila až verze Ambiente v modelovém roce 2001, která GLX nahradila. Místo toho ale Ambiente přišla o přední okna v elektrice, a tak se chvíli prodávala i střední výbava Octavie s kličkami vpředu. V základu jsou pneumatiky 195/65 R15, verze LX (později Classic) má 175/80 R14.

1997: nové motory

V roce 1997 se k již zmíněným motorům přidal slabší nafťák bez přeplňování 1.9 SDI s výkonem jen 50 kW a točivým momentem 133 Nm. Stovka za úděsných 19 sekund a maximálka jen 161 km/h sice nedělaly těžkému vozu dobrou vizitku, nízká spotřeba – 5,2 l, tyto neduhy vyrovnala. Tento motor se ale narozdíl od 1.9 TDI/66 kW moc nerozšířil, pořizovaly si ho téměř výhradně firmy, které nechtěly připlácet za TDI a přesto chtěly ušetřit na provozních nákladech. Výhodou SDI je absence turba a tedy nižší teoretická poruchovost.

Druhým motorem v témže roce byla zážehová šestnáctistovka s výkonem 74 kW s variabilním sacím potrubím. Tento motor je podle poznatků uživatelů lepší volbou než novější verze s výkonem 75 kW, elektronickým plynem a lepší emisní normou. Sice je úspornější, ale na řidiče působí mdlejším dojmem. Točivý moment 74 kW verze dosahuje na hodnotu 145 Nm, což dělá z motoru relativně dynamického společníka. Stovka za 12,2 s a maximálka 187 km/h, to vše při spotřebě 10,7/6,1/7,8 l na sto km.

Tento motor najdete mezi ojetinami za 1.9 TDI/66 kW na druhém místě; na třetím je pak novinka ze stejného roku, která se ale představila později: nafťák 1.9 TDI s výkonem 81 kW. U tohoto motoru už lze mluvit o dynamické jízdě – díky variabilnímu nastavení lopatek turba nejen vzrostl točivý moment na 235 Nm, ale současně se zlepšilo plnění ve vyšších otáčkách – to má za následek zvýšení maxima výkonu o 15 kW. Spotřeba přitom zůstala stejná jako u slabšího nafťáku, pět litrů na sto km, výrazně se ale zlepšila dynamika: stovka za 11,3 s, maximálka 192 km/h. Současně s tím byl upraven motor 1.8 20V – nepatrně se snížila spotřeba a zlepšil se průběh točivého momentu.

1998: přichází kombi

V roce 1998 přišla Škoda hned s několika novinkami. Tou nejdůležitější byla bezesporu nová karosářská varianta kombi, které patřilo v té době mezi nejhezčí na trhu. Hezky tvarovaná, ale méně praktická záď, sklízela pozitivní hodnocení. Bohužel nakládací hrana není v úrovni dna zavazadlového prostoru, jak je u kombi obvyklé a po sklopení zadních sedadlech má kombi stejně jako liftback schod. Toto řešení má i nová Octavia, zde se však dá dokoupit druhé dno, které schod srovná. Zavazadelník má velikost 548 litrů, po sklopení sedadel 1512 l. Vzadu dostalo kombi čiré překrytí světlometů - prvek, který liftback má až od faceliftu v roce 2000.

V kombi se objevila také nová palubní deska, která zůstala v Octavii dodnes. Je sice o něco méně praktická (chybí odkládací prostor mezi tunelem a konzolou), nicméně je o mnoho hezčí a vypadá moderněji a hlavně používá kvalitnější a na omak příjemnější plasty. Nejprve se dostala jen do nejvyšší výbavy, pak se objevila i v GLX, ani po faceliftu se ale nedostala do nejnižší výbavy Classic, původní přístrojová deska zmizela až s uvedením Octavie Tour. Současně s tím byla vyhloubena zadní strana předních sedadel, čímž se nepatrně zvětšil prostor vzadu. Polstrování sedadel bylo změkčeno, čímž se o něco zlepšilo cestovní pohodlí. Toto řešení opět dostaly jen vyšší výbavy.

   
Ve vyšších verzích se objevila nová palubka, šedý plast SLX ale nevypadal příliš vábně. Vybrání předních sedadel nepatrně zvětšilo prostor. Staré budíky verze před faceliftem

V témže roce se objevila nejvyšší výbava Laurin&Klement, která se odlišovala čirými světlomety vpředu, interiérem s koženými a dřevěnými doplňky a lepší výbavou. Daleko významnější novinkou ale byl turbomotor 1.8 T 20V s výkonem 110 kW a vysokým točivým momentem 210 Nm v širokém rozsahu: od 1750 do 4700 ot/min. Motor vyniká pružností a díky vyššímu točivému momentu má podstatně delší kvalty než 1.8 20V – a ve výsledku i nižší spotřebu, v průměru o půl litru než nepřeplňovaný model. Motor si odbyl premiéru v kombi a rok později se dostal i do liftbacku. Na stovku se Octavia rozjela s tímto motorem za 8,5 s (kombi za 9 s), maximálka byla 215 km/h (po faceliftu 219 km/h).

   
Kombi s obrovským zavazadlovým prostorem

   
Výbava Laurin&Klement se světlým interiérem

1999: přišla i čtyřkolka

V polovině roku 1999 doplnila nabídku verzí také čtyřkolka, zatím jen jako kombi. Do vínku dostal vůz pohon všech pomocí spojky Haldex, která připojí pohon zadní nápravy jen v případě, že je to potřeba – jsou zjištěny rozdílné otáčky kol obou náprav. Při běžné jízdě je poháněna pouze přední náprava a vůz se tedy chová jako klasická předokolka. Rozdíl tu ale je, mimo vyšší hmotnost – verze 4x4 má oproti klasickým vlečeným ramenům vzadu nezávislé víceprvkové zavěšení kol, což zlepšuje držení vozu v zatáčkách. Zástavba spojky ale zvýšila dno zavazadlového prostoru, který se zmenšil o sto litrů. Nicméně velká plocha dna zůstala zachována.

Zvenčí provedení 4x4 poznáte nejen podle nápisu, ale rovněž podle vyšší světlé výšky, díky ní se sice zlepší prostupnost terénem, ale současně se zvýší náklony v zatáčkách. Čtyřkolka se také hodí více do rozbitých měst díky měkčímu pérování. Zpočátku byl vůz uveden pouze s motorem 1.9 TDI/66 kW. Později se přidal benzín 2.0/85 kW, který koncem roku 1999 nahradil původní agregát 1.8 20V. Dvoulitr je sice konstrukčně starší, má dva ventily na válec a nižší maximální výkon, maximum točivého momentu 170 Nm je však položeno do nízkých otáček (2400 ot/min), takže motor se jeví jako pružnější a v praxi má i nižší spotřebu (delší kvalty). Stovku má s tímto motorem Octavia za 11,1 s, maximálku 196 km/h a spotřebu lehce přes osm litrů. Mezi ojetinami není tento motor příliš zastoupen.

Druhým překvapením modelového roku 2000 (uveden v druhé polovině 1999) byl motor 1.4 s výkonem pouhých 44 kW. Tento motor vycházel technicky z motoru 1.3 40/50 kW, který měla Felicia. Díky převrtání na vyšší objem se zvedl točivý moment na 120 Nm v nízkých otáčkách (okolo 2500). K tomu se přidalo krátké zpřevodování a hle, motor příjemně překvapil svou pružností ve městě i mimo něj. Jen na dálnici se s ním jet nedalo. Maximálka jen 155 km/h, stovka za necelých 19 s, to jsou parametry přímo tragické – stejně jako u 1.9 SDI, jenže ten má alespoň nižší spotřebu. Benzínová čtrnáctistovka se dvěma ventily na válec a rozvodem OHV má udávanou průměrnou spotřebu 7,4 l. Výhodou byla cena – okolo 340 tisíc v základu.

2000: výraznější facelift

Významným rokem v životě Octavie byl facelift v polovině výrobního cyklu. Přední maska dostala světlomety s čirým překrytím, byla zaoblena, vůz byl nepatrně zkrácen, litback dostal briliantové překrytí zadních světlometů, nové jsou nárazníky bez plastového spodního krytu, zlepšena byla aerodynamika, upravena elektronika, zesílena konstrukce. Navenek se zdál facelift jako nepatrný, větší změny se totiž odehrály uvnitř. Díky de facto stejnému vzhledu před a pofaceliftovém modelu se bazarové ceny ojetin nijak zvlášť nesnížily. Není žádný rozdíl v ceně modelů před a po faceliftu, které jsou vyrobeny v témže roce. Novinkou faceliftu byl i nepatrné zvětšení prostoru vzadu a úprava výbav (Classic, Ambiente, Elegance).

Součástí faceliftu byla také drobná úprava motorů pod kapotou. V první polovině roku 2001 byly motory 1.4/44 kW a 1.6/55 kW nahrazeny koncernovým motorem 1.4 16V/55 kW, který se v té době nabízel už ve Fabii. Motor oproti šestnáctistovce nabízel nižší točivý moment, 126 Nm oproti 135 Nm, takže působí méně dynamicky a musí se více vytáčet. Moderní konstrukce (čtyři ventily na válec, rozvod OHC) však snižuje spotřebu – oproti 1.6/55 kW o litr (6,7 l). Dynamika sice trošku utrpěla, stovka za 15,3 s ale stále docela ujde, maximálka zůstala stejná 171 km/h oproti 172 km/h. Druhou motorovou novinkou bylo přepracování motoru 1.6/74 kW: zvýšil se točivý moment ze 145 na 148 Nm a výkon z 74 na 75 kW, zlepšily se emise. Zrychlení na stovku se snížilo o 0,5 s na 11,8 s.

   
Po faceliftu Octavia prokoukla

2001: sportvní model RS

V následujícím roce měl premiéru sportovně laděný liftback s označením RS. Dostal motor 1.8 T, ovšem naladěný na 132 kW. Díky vyššímu točivému momentu 235 Nm (1900 až 5000 ot/min), který je lépe rozložen v otáčkách, točí motor až o 500 otáček více než základní provedení. Vyšší výkon umožnil také prodloužit kvalty, takže dvojku je možné vytočit do 120 km/h a trojku až do 175 km/h. Základní 1.8 T má maxima o 10, resp. 15 km/h menší. Snad právě proto zvýšení výkonu o 22 kW příliš nezvýšilo akceleraci na stovku, oproti 8,4 s má RS stovku za jen za 7,9 s. Maximálka vzrostla z 219 na 235 km/h.

Spotřeba motoru zůstala na stejné úrovni – osm litrů na sto km. Kromě silnějšího motoru dostala Octavia RS také o něco menší světlou výšku, tužší tlumiče, lepší stabilizátory a také výztuhu v zavazadlovém prostoru za zadními sedadly pro zlepšení tuhosti karoserie. V základu jsou 16" litá kola, za příplatek je možné pořídit sedmnáctky. Opticky byl vůz vylepšen spojlery a malým křidélkem na pátých dveřích, nechybí ani loga VRS. Interiér dostal kožené sportovní sedačky, hliníkové pedály, kůží obšitý volant apod. V roce 2002 se přidala i Octavia RS kombi, nyní má RS ve výbavě i prvky jako ESP či xenony.

   
Octavia RS má švih

2001: nové motory pro 4x4

V roce 2001 nahradil u čtyřkolky motor 1.9 TDI/66 kW nový agregát s výkonem 74 kW a vstřikováním PD, ten je sice nepatrně hlučnější, ale nabízí vyšší výkon a rovněž točivý moment – dokonce vyšší než model s výkonem 81 kW (240 oproti 235 Nm). Na stovku zrychlí výkonnější nafťák za 13,4 s, to je o 1,5 s rychlejší než TDI 66 kW. Novinkou také byla šestistupňová převodovka, která se v Octavii objevila poprvé.

Nabídka pohonu modelu 4x4 se rozšířila také o motor 1.8 T/110 kW, který se jako jediný objevil také v liftbacku. V současné době se pohon 4x4 nabízí opět pouze v kombi a pouze s motory 1.9 TDI/74 kW a 1.8 T/110 kW. S příchodem nových motorů dostala Octavia uzávěrku diferenciálu EDS a také sériově ESP. Za příplatek byla dostupná vyšší světlá výška vozu s krytem podvozku, aby vůz tolik netrpěl v terénu.

Poslední výraznou novinkou byl v roce 2003 motor 1.9 TDI/96 kW se vstřikováním PD, který dostal podobně jako slabší 74kW verze šestistupňovou převodovku. Motor má točivý moment 310 Nm, který zajišťuje výrazný zátah v nízkých otáčkách, který je doprovázen ale poměrně výrazným turboefektem a docela nepříjemným „kopancem“ (někomu se to však líbí). Tento motor se prodával také v akční verzi Inferno, což byla jakási obdoba modelu RS. Těsně před uvedením nové generace na jaře roku 2004 se objevilo několik akčních verzí jako Drive nebo Driver, což ukazovalo na brzký konec.

2004: Tour aneb Octavia nekončí

Přelomem v životě Octavie bylo jaro 2004, kdy se začala prodávat nová generace, na podzim se pak přidalo i nové kombi. Stará Octavia dostala jméno Tour a byly zrušeny systémy výbav Classic, Ambiente a Elegance, zůstala jen výbava jediná, základní a RS. Vyřazeny byly také motory 1.9 SDI a 1.9 TDI/96 kW, zůstaly jen 1.4 16V, 1.6 MPI, 2.0 MPI, 1.8 T, 1.9 TDI ve variantách 66 a 81 kW. Základní výbava modelu Tour obsahuje ABS a přední airbagy, za vše ostatní připlácíte. Naopak model RS je vybaven velmi dobře a chybí mu snad jen tempomat a parkovací asistent – i s ním stojí liftback lehce přes 750 tisíc korun vč. climatronicu, ESP, xenonů apod., tedy tolik, kolik stojí nová generace RS.

Octavia Tour se pro neupadající zájem vyráběla nadále zejména pro nenáročné východní trhy.

2009: Tour se vyrábí i nadále

V létě 2009 byla Octavia Tour stále v nabídce Škodovky. Dodávala se jako liftback i kombi s motory 1.4 MPI/55 kW (jen pro liftback), 1.6 MPI/75 kW, 1.8 20V Turbo/110 kW a 1.9 TDI/74 kW. Všechny motorizace měly pětistupňovou mechanickou převodovku a jejich cena byla za liftback od 370 po 450 tisíc a za kombi od 445 do 505 tisíc Kč. V základu bylo ABS a dva airbagy. Další výbava jako ESP, klimatizace, mlhovky, elektricky ovládaná okna nebo autorádio byly za příplatek.

2010: ukončení výroby

Na jaře 2010 byla výroba liftbacků i kombi Octavia Tour ukončena. V létě pak Škodovka doprodávala skladové vozy. Poslední verze, označená Octavia Tour Trumf, byla nabízena s motory 1.6 MPI/75 kW a 1.9 TDI/74 kW. Výrobce vozy doprodával s reklamním sloganem: "Legenda odchází..."

Zdroj: www.autorevue.cz, autor Petr Broža, 27.10.2005.
Poslední dva odstavce doplnil autor stránek Auta 5P podle nabídky Škoda Auto z července 2009 a srpna 2010.