Historie světových pozemních rychlostních rekordů se začala psát koncem devatenáctého století. Tehdy ještě nebylo zcela jasné, jaký pohon automobilu se prosadí, a tak kromě vozidel poháněných spalovacím motorem, jste mohli narazit na elektromobily a vozy, poháněné parním strojem. Také první rekordní vozidla používala různé druhy pohonu. Jako první překonal tehdy bájnou hranici 100 km/h automobil poháněný elektromotorem a v prvním desetiletí dvacátého století se do rychlostních rekordů zapsaly také vozy, poháněné parním strojem. Ale již v "pravěku" automobilismu se začínal prosazovat spalovací motor, který se na několik desetiletí stal hlavní pohonnou jednotkou rekordních automobilů.
V sekci Informace si můžete prohlédnout tabulku, která obsahuje chronologicky seřazený přehled pozemních rychlostních rekordů.
První díl "Rekordních automobilů" představuje některá rekordní vozidla z období před první světovou válkou, všetně těch, jejichž rekord nebyl uznán.

JEANTAUD ELECTRIC
Elektromobil, pohon zadních kol. Bateriemi napájený elektromotor poháněl pomocí řetězů kola zadní nápravy.
V březnu 1899 dosáhl s tímto vozem Comte Gaston de Chasseloup-Laubat rychlosti 92,7 km/h (57.6 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Jeantaud.

LA JAMAIS CONTENTE
Elektromobil, pohon zadních kol. Dva bateriemi napájené elektromotory poháněly přímo zadní kola. Aerodynamická karosérie z lehkého kovu.
V prosinci 1899 dosáhl s tímto vozem Camille Jenatzy rychlosti 105,9 km/h (65.79 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Jenatzy.

SERPOLLET
Paromobil, pohon zadních kol. Jednočinný čtyřválcový parní stroj poháněl pomocí spojovacích tyčí přímo zadní kola.
V dubnu 1902 dosáhl s tímto vozem Léon Serpollet rychlosti 120,77 km/h (75.06 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Serpollet.

BAKER ELECTRIC TORPEDO
Elektromobil, pohon zadních kol. Ve středu vozu umístěný elektromotor, bez převodovky, pohon zadních kol řetězem. Dřevěná aerodynamická karosérie, dvě sedadla v tandemu za sebou.
V květnu 1902 dosáhl s tímto vozem Walter C.Baker rychlosti 125,5 km/h (78 mph). Byl to poslední pokus o překonání světového rychlostního rekordu elektromobilem, rekord ale nebyl uznán.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Baker.

MORS TYPE 60 HP PARIS-VIENNA
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 9,2 litru, výkon 60 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V listopadu 1902 dosáhl s tímto vozem Augieres rychlosti 124,1 km/h (77.13 mph). Byl to již třetí rekord uvedeného vozu v roce 1902, dvou předchozích dosáhli William Vanderbilt (122,41 km/h) a Henri Fournier (123,25 km/h).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Mors.

GOBRON-BRILLIÉ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 13,5 litru, výkon 110 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V listopadu 1903 dosáhl s tímto vozem Arthur Duray rychlosti 136,33 km/h (84.73 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Gobron−Brillié.

FORD ARROW
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 16,7 litru, výkon 72 koní, vůz neměl převodovku ani deferenciál, neodpružená zadní náprava.
V lednu 1904 dosáhl s tímto vozem Henry Ford rychlosti 147,01 km/h (91.37 mph). Rekord nebyl uznán evropskou automobilovou ferderací.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Ford.

MERCEDES
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 11,9 litru, výkon 90 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V lednu 1904 dosáhl s tímto vozem William K. Vanderbilt Jr. rychlosti 148,51 km/h (92.3 mph). Rekord nebyl uznán evropskou automobilovou ferderací.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Mercedes.

MERCEDES
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 11,9 litru, výkon 90 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V květnu 1904 dosáhl s tímto vozem baron Pierre de Ceters rychlosti 156,48 km/h (97.25 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Mercedes.

GOBRON-BRILLIÉ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 13,6 litru, výkon 90 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V červenci 1904 dosáhl s tímto vozem Louis Rigolly rychlosti 166,61 km/h (103.55 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Gobron−Brillié.

DARRACQ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 11,3 litru, výkon 100 koní, třístupňová převodovka, pohon zadních kol kardanovým hřídelem.
V listopadu 1904 dosáhl s tímto vozem Paul Baras rychlosti 168,2 km/h (104.52 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Darracq.

NAPIER
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový šestiválec 15 litrů, výkon 90 koní, dvoustupňová převodovka, pohon zadních kol kardanovým hřídelem.
V lednu 1905 dosáhl s tímto vozem Arthur E. Macdonald rychlosti 168,4 km/h (104.65 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Napier.

MERCEDES FLYING DUTCHMAN
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový osmiválec 18,5 litru, výkon 120 koní, bez převodovky, pohon zadních kol řetězy.
V lednu 1905 dosáhl s tímto vozem Herbert Bowden rychlosti 176,6 km/h (109.75 mph). Rekord nebyl uznán, protože vůz překročil povolený hmotnostní limit 1000 kg.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Mercedes.

DARRACQ V8
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový osmiválec V8, 22,5 litru, výkon 200 koní, dvoustupňová převodovka, pohon zadních kol kardanovým hřídelem.
V prosinci 1905 dosáhl s tímto vozem Victor Héméry rychlosti 176,4 km/h (109.65 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Darracq.

STANLEY ROCKET
Motor vzadu, pohon zadních kol. Vzadu namontovaný parní stroj o výkonu 120 koní poháněl přímo (bez převodovky) zadní kola. Textilem pokrytá aerodynamická karosérie z cedrového dřeva měla zcela plochou spodní část.
V lednu 1906 dosáhl s tímto vozem Fred Mariot rychlosti 195,6 km/h (121.57 mph). Na letmou míli dokonce překonal rychlost 200 km/h, ale uznán byl pouze uvedený rekord, měřený na letmém kilometru.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Stanley.

BLITZEN BENZ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec 21,5 litru, výkon 200 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V listopadu 1909 dosáhl s tímto vozem Victor Héméry rychlosti 202,65 km/h (125.95 mph).
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Benz.

BLITZEN BENZ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec OHV 21,5 litru, výkon 200 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V březnu 1910 dosáhl s tímto vozem Barney Oldfield rychlosti 211,2 km/h (131.27 mph). Tento rekord nebyl uznán evropskou automobilovou federací.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Benz.

FIAT 300 HP
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec OHC 28,3 litru, výkon 290 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
Podle knihy LSR dosáhl v prosinci 1913 s tímto vozem Arthur Duray rychlosti 213 km/h (132.37 mph), ale jízda byla měřena jen jedním směrem a rekord nebyl uznán. Fiat uváděl rychlost až 290 km/h dosaženou v roce 1912.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Fiat.

BENZ
Motor vpředu, pohon zadních kol. Benzínový čtyřválec OHV 21,5 litru, výkon 200 koní, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol řetězy.
V červnu 1914 dosáhl s tímto vozem L. G. Hornsted rychlosti 199,7 km/h (124.1 mph). Byl to poslední oficiálně uznaný rekord před první světovou válkou a také první oficiální rekord měřený jako jízda oběma směry.
Další informace naleznete v Katalogu pod značkou Benz.